BOHDAŠÍN
KOMPLETNÍ REKONSTRUKCE
2025
Projekt rekonstrukce vesnického stavení byl v mnoha ohledech výjimečný – především proto, že vznikal pro rodiče. S tím byla spojená nejen velká zodpovědnost, ale i přirozená obava a snaha dotáhnout výsledek do posledního detailu.
Stavení, kterému od začátku říkáme „chalupa“, získali rodiče na počátku tisíciletí. Objekt byl po částečné rekonstrukci a umožňoval celoroční užívání. Místo jsme si však okamžitě zamilovali a postupně se stalo přirozeným centrem našeho volného času.
Přestože byla chalupa funkční, postrádala plnohodnotné zázemí – chyběla koupelna i kvalitní kuchyně. Schodiště do patra bylo velmi strmé a s přibývajícími lety se stávalo čím dál méně bezpečným i pohodlným. Rozhodnutí o rekonstrukci tak bylo logickým krokem: cílem bylo vytvořit komfortní a dlouhodobě obyvatelné místo, kde budou moci rodiče trávit většinu času bez nutnosti neustálého pendlování mezi městem a chalupou.
Před zahájením úprav jsme hledávali dostupné podklady a historické dokumenty, abychom pochopili podobu domu před méně zdařilou úpravou původních majitelů. Zjistili jsme, že hlavní objekt pochází z roku 1939 a v průběhu let k němu byla přistavěna menší jednopodlažní část.
Původně plánovaná rekonstrukce menšího rozsahu se po odkrytí konstrukcí proměnila v zásah kompletní. Stav domu nebyl v dobré kondici a vyžadoval důslednější přístup, než jsme předpokládali.
Nosnou myšlenkou bylo zachovat a obnovit charakter původního domu a doplnit jej současnou vrstvou v podobě nové přístavby – v půdorysné stopě přístavby ze 60.–70. let. U historické části proto pracujeme s tradičními materiály: pálenou střešní krytinou, klasickou omítkou a původním tvaroslovím, k němuž jsme se vrátili na základě nálezu zazděných okenních otvorů. Přírodní barevnost doplňuje zelený odstín oken.
V kontrastu k tomu stojí nová přístavba – plně oplechovaná, spolu s novou kubickou kůlnou a pergolou. Celkový objem domu zůstává zachován, avšak výsledná forma není pouhou replikou tradiční vesnické architektury, ale jejím současným pokračováním.
MATERIÁLY
INTERIÉR
Dispozice se částečně vrací k původnímu uspořádání. Vstupní dveře přesouváme zpět na historickou pozici a vzniká tak vstupní hala s novým schodištěm. To je navrženo především s ohledem na pohodlí a bezpečnost stárnoucích rodičů. Zároveň funguje jako spojovací prvek mezi starou a novou částí domu i mezi oběma podlažími. Díky celoplošnému opláštění březovou překližkou působí jako vložený, soudobý element v historickém prostoru.
V přízemí vzniká nová světnice. Dva původní okenní otvory jsme spojili do jednoho velkého okna orientovaného do zahrady, čímž se prostor výrazně prosvětlil. Odstraněním dřevěného obložení, které místnost opticky zmenšovalo, a odkrytím původního trámového stropu získal interiér lehkost a autentičtější charakter. Středem světnice jsou kamna jako hlavní zdroj vytápění, doplněná podlahovým topením v celém přízemí.
V nové části domu se nachází plnohodnotná kuchyně s výhledem do zeleně a koupelna s prostorným walk-in sprchovým koutem. Z koupelny je přístupný i úložný prostor pod schodištěm, kde je umístěna pračka a bojler.
V podkroví díky přístavbě vznikly dvě plnohodnotné ložnice – hlavní ložnice rodičů a menší pokoj pro rodinu či návštěvy. Velký vikýř přináší do nové ložnice dostatek světla a vzdušnosti. Nad schodištěm vznikl díky vikýři čtecí a odpočinkový kout s výhledem na Orlické hory, který může zároveň sloužit jako příležitostné spaní.
Hlavní ložnice byla oproti původnímu stavu doplněna pouze o jedno střešní okno – interiér je tak dostatečně prosvětlen, ale zároveň si zachovává potřebnou míru intimity a tmy pro kvalitní spánek.
PŘED
REKONSTRUKCÍ
PO
REKONSTRUKCI
